O nás
Jsme malá rodinná chovatelská stanice bišonků, pro nás toho nejlepší psího plemene na světě. 😊
Naše rodinka žije v nejmladším městě republiky, v Havířově, městě ležícím téměř pod Lysou horou, nedaleko malebných Beskyd. Z data vzniku CHS je patrné, že jak my, coby chovatelé-nováčci, tedy moje maličkost Simona Koziorková (vyřizovací, korespondující a všemožně komunikující člen týmu, pyšná majitelka chovné fenečky Ellinky a servisní 24 hodinová obsluha obou našich bišoních holčiček😀) a můj manžel Radim Koziorek (majitel CHS a technická záštita celého týmu a stejně tak výkonná servisní obsluha a precizní "údržbář" srsti našich holčiček😀), tak i naše dcera Barborka (holčiček rozmazlovací, mazlící a před naším občasným káráním chránící člen týmu😀), spolu s naším chovatelským snažením budeme procházet velkou premiérou, na níž se však už léta nejprve tak nějak nevědomě a nyní již velmi cílevědomě a pečlivě připravujeme, a také současně velmi těšíme. Nevědomky proto, že když jsem před 13 lety hledala psího kamaráda pro naši tehdy osmiletou dcerku a pro sebe (svůj sen jsem se totiž snažila skrýt za touhu své dcerky!😀), neměla jsem potuchy, kam mě toto hledání a především pak finální "nalezení bišoního pokladu" v budoucnu přivede. Dnes je už směr této cesty jasný - vedl až k touze založit naši CHS a odchovat vlastní štěňátka.
Ale nepředbíhejme!
V roce 2009, kdy po dlouhém, téměř ročním, hledání a rozmýšlení padla po velké selekci v úvahu jen plemena nepelichající, vhodná pro alergiky, psíci menšího vzrůstu, veselé a nekomplikované povahy, bezmezně milující své páníčky a děti, plemena odolná nemocem a zdravotním komplikacím, psíci vhodní i pro canisterapii a ochotni pro radost a rozveselení celé své rodiny, dokonce i handicapovaných lidí, které svou veselou, antistresovou povahou, dokáží doslovně nabíjet energií, udělat možné i nemožné, bavit je a v přímé úměře s jejich štěstím být neskonale šťastni i oni sami, pak volba plemene byla jasná a jejím jednoznačným vítězem se stal Bichon á poil Frisé!
Životní výhra a zmiňovaný poklad byly tudíž pro naši rodinu objeveny!😊Toto plemeno nejprve mně a pak i naší celé rodině učarovalo...zatím tedy jen na fotografiích a na základě dostupných materiálů. Začali jsme hledat a zkoumat všechny jeho klady a zápory, abychom nakonec zjistili, že zápory bišonci nemají absolutně žádné! 😀 Snad jen jeden, a to zcela zásadní! Na to, jak jsou skvělí, oddaní a milující, mají vyměřen jen velmi krátký životní úděl. Protože 13-15 let životní pouti s tvorečkem velkým srdcem a charakterem, který Vám dává tolik bezmezné lásky, a kterému naprosto propadnete, je opravdu žalostně málo!
Před 13 lety jsme tedy po rozhodnutí "bišonek a nikdo jiný" začali na internetu hledat - zjednodušeně řečeno a ještě více jednoduše tehdy viděno - "prodej bišonka". A jak už to bývá, když se člověk pachtící po informacích do hledání pořádně vloží, tak počáteční naivní představa, jak někde v inzerátech snadno nalezne kvalitního, a ne příliš drahého pejska (opravila bych zde svou naivitu na hloupost), vzala rychle za své. Byla to fáze, kdy jsem s určitostí zjistila, že pokud chceme zdravého psíka, který s námi bude žít dlouhou dobu, nebude až do stáří sužován nemocemi, bude skutečně vypadat jako bišonek a bude odpovídat standardům plemene, musíme si především pořídit pejska s PP, vyhledat si chovatelské stanice, získat ještě kvanta dalších informací než jen tu, jak je bišonek krásný... a především si na štěňátka asi delší dobu počkat a nebát se pak i investice, která se díky dobrým genům a dobrému zdravotnímu stavu štěňátka vždy vyplatí...domyslíme-li, jak nákladná je veterinární péče v případě, kdy pejsci bez průkazu původu zdravotní potíže během života skutečně mívají, a kdy náklady na jejich pořízení následná lékařská péče několikanásobně převýší. Toto přesvědčení umocňoval i fakt a má vzpomínka na našeho pejska z dětství. Se sestrou jsme jako děti po dlouhém přemlouvání rodičů dostali vysněné štěňátko velšteriéra. Doba prehistorická, téměř před 40 lety! 😀Tehdy se často pro zájemce o štěňátka používalo označení "poslední pejsek z vrhu, je sice čistokrevný, ale už nemá papíry, protože na průkaz původu měli právo jen ti předešlí!" A právě přesně takového "papírového" pejska jsme měli doma i my. Dnes se s tímto tvrzením můžeme setkávat také, ale informovanost dnešní doby je už naštěstí o něčem jiném a je krátkozraké takovéto "chovatele" podporovat a štěňátka si od něj kupovat. Bezpapírový pejsek není o nic méně láskyplný a věrný kamarád, ale pokud "bezpapírového" mazlíčka, tak jen adoptovaného, nikoliv penězi za jeho koupi podporovat množírny. Náš Bill byl také nádherné štěňátko a průkaz původu jsme se sestrou nepotřebovaly k tomu, aby naše radost a štěstí, když ho maminka přinesla v košíku domů, byly bezbřehé a ani k tomu, abychom ho celý život všichni v rodině milovali. Bill se dokonce dožil úctyhodných 16 let, ale ...jeho povaha byla zvláštně nevyzpytatelná - buď byl velmi roztomilý, hravý, přítulný, nebo náhle až agresivní vztekloun (nutno říct, že ten náš čert dlouho dopředu varoval, než chtěl ťafnout), a bohužel i přesto, že byl pro nás krásný, dnes z fotek vím, že ani exteriérově nebyl ideální dle standard jeho rasy...navíc měl různé neduhy, které trápily jeho i nás. A protože už jsem nechtěla zažívat to co v dětství, a o toho chlupáčka se často bát, tak jsme věděla, že jediným rozumným rozhodnutím je pejsek s průkazem původu! Nikdo, ani ten nejlepší chovatel na světě, nám sice přes veškerou pečlivou snahu nezaručí celoživotní zdraví štěňátka, ale koupí psíka "s papíry" člověk aspoň předejde jiným zdravotním problémům a starostem a ze svého úhlu pohledu udělá to nejlepší pro psíka i sebe samotného.
💕Nelinka💕
Do roka od tohoto rozhodnutí, na jaře 2009, za nás rozhodla náhoda a usmálo se na nás štěstí. Při neustálém "brouzdání" na netu jsem objevila chovatelskou stanici, z jejichž stránek, které jsem také občas navštěvovala, se na mě dívala malá, rozkošná, bišoní holčička. Paní chovatelka pod jejími, pro mě neodolatelnými fotečkami, láskyplně a pravdivě uváděla, že malá princezna se narodila velmi malinká, a protože sama nedokázala sát mateřské mlíčko (měla podkus), byla krmena uměle. Ale vybojovaly spolu právo na život a princeznička sílila...byla veselým štěňátkem, které rychle dohánělo své sourozenečky. Byla pod pečlivou kontrolou veterináře. Paní chovatelka po konzultaci s ním nabídla holčičku k prodeji s tím, že na svých stránkách upozornila, že je holčička prodávána "pouze" jako mazlíček, a nebude se nikdy moci účastnit výstav a být uchovněna. To bylo to nejmenší, co by mě tehdy "odradilo" od té krásné holčičky, do níž jsem se já i dcerka téměř okamžitě zamilovaly a pocítily jsme potřebu ji chránit a pečovat o ni...a velmi rychle jsme přesvědčily i manžela, který s původním tvrzením "pes domů jen přes mou mrtvolu!" při pohledu na malou bišoní holčičku dlouho neobstál ani sám před sebou.😊 Velmi rychle a ochotně vyslyšel naše prosby a přesvědčování, jak tam princezna čeká jen na nás a že na Velikonoce už musíme být všichni pohromadě. Po delším dopisování a pak "námluvách" s paní chovatelkou, která pro svou vymazlenou holčičku prověřovala, kdo se o její štěňátko uchází, jsme si mohli pro naši princezničku jet do Prahy. Ještě před tím ale holčička absolvovala další vyšetření, zda se vyvíjí vše dobře, a protože všechno bylo v pořádku, našemu vzájemnému štěstí už nestálo nic v cestě. Naše štěstí Quency Small Princess White Angel Navajo dostala jméno Nelinka. Byla tak krásná ve své křehkosti, přesto velmi živá, veselá, temperamentní, bylo jí všude plno, uměla zlobit, dělat lumpárny, byla neřízenou střelou, která se každou chvilkou přišla pomazlit, přitulit, byla naším životabudičem... prostě zdravá holčička, která chtěla žít...a také naplno žila a rozdávala kolem sebe radost, legraci, ale především lásku a oddanost. Asi i proto, že byla "odkojena" a opečovávaná ženou, paní chovatelkou, inklinovala k holkám a já od Nelinky cítila od počátku obrovskou náklonnost, a byla jsem na její lásku tak moc pyšná! Vše to, co jsme od bišonka čekali a přáli si, to Nelinka naplnila a splnila měrou vrchovatou. Dělala čest svému plemeni! To díky Nelince, jsme poznali, že bišonek je právě ta rasa, kterou jsme hledali. To ona byla tím nejkrásnější počátkem naší lásky k bišonkům. Dala nám vše, co mohla svým srdcem dát....a ještě i mnohem, mnohem víc. Minulý čas, který používám v souvislosti s Nelinkou, stále velmi bolí. Naše milovaná Nelinka se bohužel dožila jen krutě krátkých 6 měsíců života. Přestože veterinář paní chovatelky před tím, než Nelinka odjela s námi domů, a i pak náš pan doktor, neshledali při kontrolách Nelinky nikdy, nic znepokojivého, co by jen vzdáleně naznačovalo nějaké nebezpečí, osud vše rozhodl jinak. Dal nám pouhé čtyři společné měsíce s naší milovanou Nelinkou. Srdeční a plicní skrytá vada náhle udeřily a Nelinku nám vzaly. Nepejskaři prominou a pejskaři pochopí můj příměr - odešel nám člen rodiny, a ta bolest nebyla o nic menší, než když ztratíme milovanou osobu. Vím, byl to "jen" pejsek, ne člověk! Ale ta bolest je a byla slovy nepopsatelná. Nelinka byla výjimečná, byla půvabná ve všech ohledech! Tento delší prostor, který tu Nelince chci a potřebuji na její památku věnovat, je současně i naší hlubokou poctou a poděkováním této malé holčičce za lásku a štěstí, které nám bezpodmínečně dávala v takové míře, jako by snad tušila, že její čas s námi bude jen krátký. Za 4 měsíce s námi nám dala tolik, co si ani my lidé mnohdy nestihneme dát za celý dlouhý život. To ona stojí na počátku naší bišoní historie a její odkaz sahá až do současnosti...díky její kouzelné dušičce se bišonek navždy usídlil v našich srdcích a dnes tedy píši řádky na stránky naší chovatelské stanice. To ona byla první bišoní holčičkou v našem životě a ukázala nám, že jak naše srdce, tak naše náruč budou v budoucnu nafukovací, a že bišonků pro nás nikdy nebude dost!
Nelinko, děkujeme Ti! 💓
💕Majlinka💕
Po ztrátě Nelinky byl náš domov najednou prázdný, tichý, bez štěknutí, bez cupitajících tlapiček, bez věčně se pod nohami "motajícího" bílého klubíčka. Narůstající stesk po Nellince ten smutek umocňoval ještě více a my přestože jsme věděli, že Nelinka je nenahraditelná, jsme začali pociťovat potřebu se zase starat o to malé stvoření, které by potřebovalo naši lásku stejně jako my tu jeho. Oči tehdy devítileté dcery mluvily za vše. Pomocnou ruku a záchranu nám poskytla paní chovatelka Petra Hrabětová, z jejíž stanice White Angel Navajo pocházela naše Nelinka. Lidsky a profesionálně nás po odchodu Nelinky podpořila a neopustila a nabídla nám přednostně štěňátko z vrhu, který se její fenečce Elze Girl Charnett narodil krátce před naší bolavou ztrátou Nelinky.
A tak, ačkoliv bolest zahojena zdaleka nebyla, na naše tváře se pomalinku vrátil úsměv a do našeho domova štěstí - přivezli jsme si naši lásku Majlinku (Ustinella White Angel Navajo). Nikdy nezapomeneme na větu paní chovatelky, která při loučení vytušila náš strach a trauma z prodělané ztráty Nelinky, a naší devítileté Barunce s úsměvem řekla: "Tato holčička bude jistě i na Tvé svatbě." 😊
Naší dceři je dnes 21 let a vdaná zatím není, neb je stále ještě studující, ale svou Majlinku má naštěstí po svém boku dodnes! Za pár dní bude Majlince 12 let a možná se sudba paní chovatelky někdy stihne i vyplnit😊...my jsme však rádi, že naše zlatíčko si užívá svého, doufejme, radostného a spokojeného života a moc si přejeme, aby tomu tak bylo i nadále. Majlinka je tedy druhou bišoní láskou naší rodiny a také, stejně jako Nelinka, bezezbytku naplňuje popis povahových vlastností bišonků. Láskyplná, přítulná, věrná a dobrotivá dušička, u níž jsme nabyli dojmu, že tento bezelstný tvoreček snad ani nemůže být pejskem. Nikdy jsme Majlinku ani jen náznakem neslyšeli zavrčet (pokud to nebylo u aportování nebo v zápalu hry v přetahování o hračku😊), přestože štěkat a upozorňovat na ruch kolem svého domova uměla bravurně, nebo jakkoliv projevit svou nevoli, nikdy neukázala nesympatie k jiným pejskům ve svém okolí, a to ani ve chvíli, když oni ukázali nepokrytě ty své😀...zkrátka čistá dušička a dobrota sama! Co nás ovšem naše Majlinka naučila, bylo pohlížet i na pejsky jako na vyhraněné individuality a "osobnosti"! Zatímco Nelinka byla rychlejší než světlo😊 a byla okamžitě tam, kde se něco šustlo a vrhala se do všeho po hlavě, Majlinka byla už od útlého věku štěňátka rozvážná dáma! Pamatuji si, jak nás překvapovalo, že ačkoliv nebyla bojácná a temperament ji nescházel, vše neznámé si pečlivě prozkoumala, očichala, seznamovala se s tím. Byla tak pečlivá a ostražitá, že jsme téměř s jistotou (i když vždy obezřetně) tušili, že by při venčení nepozřela cokoliv závadného, co by jí mohlo ublížit. A stejně tak pomalinku od štěňátka přijímala i naši lásku, pozvolna, po malých dávkách...nebyla to z její strany prudká exploze citů hned od prvopočátku, jako tomu bylo s Nelinkou. Ta od prvního dne brala naše srdce, mysl, domov, náruč i klín útokem. Vše bylo okamžitě její.😊Majlinka si nás testovala pomaleji... krůček po krůčku, den po dni, se z ní stával na nás závislý a milující pejsek. A aniž by to tušila, tak naše snaha se s ní sbližovat a mazlit a rozveselovat ji se přetavila i v naši závislou lásku, která tím, že jsme ji nedostali automaticky a museli si ji zasloužit, udělala ty citové závisláky nakonec i z nás! 😀 A najednou se nám Majlinka oddala a měli jsme bišonka jako vyšitého! 💕 Kam jsme se hnuli, tam byla s námi, nesnesla ani chvilku o samotě, veselá v naší radosti, chápající, když nám právě nebylo do zpěvu... jako by cítila, co v tu chvíli potřebujeme... její hlavička, jíž si vždy při pohlazení položila do dlaně, a dělává to tak dodnes, byla a je jako balzám na všechna trápení...vždy nám všem nablízku, vždy s ní bylo a stále je všechno hezčí a veselejší. Zůstala jí její rozvážnost, na níž už co by dáma v letech má právo, přesto stále potřebuje pomazlení, přitulení a svou rodinu. A my potřebujeme naši drahou Majlinku!💕
Majlinka byla krásné štěňátko a rostla z ní krásná fenka s předpoklady pro výstavy. My jsme ovšem v té době neuvažovali, a ani nemohli vzhledem k rodinným povinnostem uvažovat, o vyzkoušení jejich výstavních možností, a tak si Majlinka užívala a užívá "nedisciplinovaného" života milovaného (roz)mazlíčka. 😀
💓
Rok 2018 - zlomový rok pro naše pobišonkovaná srdce!💓
Bohužel život není jen o radostech! A jak jsem již zmínila, ani "papírovému" pejskovi se nevyhnou zdravotní potíže. A jeho páníčkům starosti. Majlinka v 9 letech, na podzim roku 2018, musela prodělat operaci. Na tělíčku se ji vytvořily tři útvary, tzv. bulky. Rostly a zákrok byl jediným řešením. Už samotná operace pro nás byla peklem. Vidět svého jinak veselého pejska po operaci a ještě v narkóze, nehybného, do půl pasu "zafáčovaného", nést si jeho bezvládné tělíčko domů (zaplaťpánbůh ovšem za tuto možnost!), to byl velmi těžký a traumatizující úkol. Brečeli jsme nad Majlinkou celá rodina. Ovšem čekat tři týdny na výsledky z histologie, to bylo ještě mnohem více traumatizující. Během těch třech čekacích týdnů jsme se snažili o to dostat Majlinku z nejhoršího. Potřebovala hodně péče a lásky, kterou jsme jí rádi ve dne v noci dávali, jak nejlépe jsme mohli, jen aby se nám holčička uzdravovala....ale neznali jsme stále verdikt! Nekonečný čas!!! 30. listopadu jsme dostali ten nejkrásnější předvánoční dárek - naše Majlinka je a bude zdravá!!!💕 Byl to první šťastný zlom na sklonku roku 2018! Obrovská úleva! Euforii nám ale hatil fakt, že Majlinka, ačkoliv byla z nejhoršího venku a pomalu se vše mohlo vracet do normálu, se naopak ocitla v jakési "bublině"...zůstávala smutná, letargická, přestala si hrát, jako by ztratila zájem o vše. Nepomáhalo nic, žádné rozveselování, ať jsme Málince dělali jakákoliv pomyšlení!
A právě tento stav tak nějak nenápadně vpustil do mé hlavy červíka, nahlodávače. Když nepomůžeme my, když už všechno selhává...co by Majlinka řekla bílému, chlupáčkovi, malé, skotačící a veselé kamarádce? Ten nápad jsem se ale bála doma vyslovit...můj muž se sice coby nepejskař zamiloval už do dvou bišoních holčiček, ale chtít to po něm ještě potřetí? Představa to byla krásná...mít po devíti letech doma zase štěňátko, které by nám všem přineslo sluníčko a radost a ještě by možná naši vždy vstřícnou a celý svět milující Majlinku, mohlo vrátit zpět do života! Ona by ho jistě neodmítla se svou slunečnou, dobrosrdečnou povahou! Ale racionálnost mi tu snovou představu kazila. Nemůžu přeci štěňátko brát jako pomoc z těžké situace Majlinky, mělo by jít jen do bezstarostné, připravené rodiny, kde se mu plně jeho páníčci budou moci věnovat!
Jenže...člověk míní, náhoda, osud a okolnosti mění! Blížil se druhý, zásadní a velešťastný zlom roku 2018! 💓
💕ELLINKA💕(Elle Ma Belle ex Ore Montes)
Obavy říct o mém nápadu a stále silnějším snu svému manželovi vyřešil nakonec on sám! 😊
Sedíc jednoho prosincového dne u internetu a prohlížejíc si chovatelské stanice a jejich krásná štěňátka, což děláváme už těch celých 13 let tak nějak tradičně, můj muž zničehonic zahlásil: "Podívej, tady je tak krásná holčička, nádherná....A JE VOLNÁ!...v chovatelské stanici ex Ore Montes!" Dodnes si živě pamatuji, jak jsem přes jeho rameno nahlédla na fotografii!
A bylo to!!!! 💘😀💞
Jestli mohu použít zase příměr, který nepejskaři nepochopí a pejskaři jistě pochopí, bylo to zamilování jako v hollywoodském filmu! Ta a žádná jiná! 😀Paradoxně mi tak mou třetí obrovskou bišoní lásku objevil můj, před ještě 13 lety totálně "antipejskařský", manžel...dnes stejný citový závislák na třech černých tečkách v bílém kožíšku jako já. A co víc, myslím, že už sám v tu chvíli tušil, že to právě on začal psát naši životní kapitolu jménem Elle Ma Belle ex Ore Montes.
Přivedl nám do života milovanou Ellinku. Proč osud vedl manželovy kroky tam, kam směřovaly i moje úvahy, to ví jen on sám. 😊 Můj muž asi už věděl, že když se ke mně přidá dcera, což se taky i okamžitě stalo, nebude moci odolávat dlouho! Vždyť bylo tolik důvodů, proč se o tu nádhernou holčičku pokusit ucházet! A ani jeden proti! A i ta malá, nepodstatná "proti" byla okamžitě zamítnuta a přeargumentována!😊
💓 Předvánoční "namlouvání"💓
Když jsem propadla kouzlu malé holčičky a její fotečky na stránkách CHS ex Ore Montes pomalu úplně vykoukala (myslím, že se moje počínání dost blížilo stalkingu😀), dodala jsem si odvahu a napsala tehdy neznámé, ale hned na první pohled velmi milé a sympatické ženě, která se na mě usmívala z fotografií, na níž pózovala se svými nádhernými fenečkami, majitelce CHS paní Tereze Weilguny. Velmi dopodrobna jsem jí hned v prvním e-mailu vylíčila náš příběh, zahltila ji informacemi a vyprávěním o Nellince, o Majlince, o našich starostech i radostech, o smutku, který máme za sebou, a v neposlední řadě i o nás samotných, vše o naší rodině. Se staženým hrdlem a nervózní jako před zkouškou jsem jí hned vypsala své zamilování do Ellinky, a že bych byla šťastná, kdybychom dostali šanci se o sladkou holčičku v řadě zájemců ucházet. Cítila jsem, a instinkt mě nezklamal, že vše můžu napsat s obrovskou důvěrou. Byl to doslova duševní striprýz😀 a dodnes Terezku obdivuji, že e-mail dočetla bez větší újmy na zdraví. Ale věděla jsem, že mi na Ellince už natolik záleží (bylo to něco mezi nebem a zemí, co mě hnalo kupředu), že musím být co nejotevřenější a nejupřímnější. Poslala jsem e-mailem vlastně vše, co jsem měla na srdci a v srdci. Už ze stránek Terezky jsem pochopila, jaký nádherný vztah má ke svým chovným fenečkám, s jakou láskou odchovává jejich dětičky, s jakou přepečlivostí pro ně vybírá jejich budoucí páníčky, a jak velkou oporou jim později také je - ochotná kdykoliv pomoci, poradit, prostě i nadále zůstat v životě svých odchovanečků a jejich nových rodin. Z mého dnešního pohledu nezkušených chovatelů, stojících před velkou premiérou, můj obrovský vzor! Z příkladu Terezky vím, že dobrý chovatel by měl být především dobrým člověkem s velkým srdcem! Vědomosti, přehled, zkušenosti v chovatelství, kterými Terezka Weilguny disponuje, a které jsou výsledkem mnohaleté práce a její obrovské píle, ty lze po dlouhém časem získat (ale nepodaří se to každému!), ovšem srdce a kvalitní lidské hodnoty, s nimi se člověk rodí, ty se jen tak nezískají!
A díky tomuto předobrému srdci jsem nakonec po vzájemném poznání se, po telefonických milých, dlouhých rozhovorech, získala Terezčinu důvěru a naši, a navždy tak trochu i Terezčinu, Ellinku jsme si směli odvézt domů. 💕
Z foteček, videí a především z informací Terezky jsem věděla, jak je Ellinka exteriérově krásná, že má velké předpoklady stát se pod správným vedením šampiónkou jako její luxusní a veleúspěšní rodiče Sejvinka a Stylík. Slíbit však Terezce jistě, že se budeme účastnit výstav, jsem z rodinných důvodů tehdy nemohla. Terezka na tomto slibu ale vůbec nestavěla svá rozhodnutí. A tady se projevila její lidskost, která je postavena vysoce nad její výjimečnou chovatelskou profesionalitu anebo lépe řečeno, její profesinonalta jde ruku v ruce s její velkou lidskostí. Protože Ellinku velmi milovala a na jejím osudu jí záleželo více než na své chovatelské prestiži. (stejně jako jí záleží na osudu všech jejich štěňátek), byla ochotná odpustit nám, že perspektivní Ellinka, výjimečná krásou i povahou, nebude běhat ve výstavním kruhu a nepůjde ve šlépějích svých dokonalých rodičů, multišampiónů. Bylo pro ni nejdůležitější, aby se její holčička dostala do rodiny, která ji bude bezmezně milovat! V prosinci roku 2018 toto bylo to jediné, ale asi to nejdůležitější, co jsem mohla Terezce předem slíbit!😊Ačkoliv jsem z našich hovorů před získáním Ellinky od Terezky věděla, jak je Ellinka výjimečná, že je nevídaně sladká, něžná, komunikativní, bystrá, temperamentní, veselá, ale především doslova nabitá city a láskou, neustále se mazlící, pusinkující, hladící tlapičkou, nesčetněkrát za den potřebující objetí, pro které si sama přijde, a bez něhož by byla smutná, stejně jako je ale až Kelišově😀 neodbytně zvědavá a zvídavá, u všeho a všem zapáleně asistující...tak zažít toto vše pak na vlastní kůži, nám celé rodině doslova vyrazilo dech! A dodnes v krásném slova smyslu nadále vyráží! 💕
Dnes je Ellinka bez pár měsíců tříletou dospělou fenečkou, ale neztratila nic ze své štěněcí živelnosti, bezelstnosti, a lásky a štěstí nám dává snad ještě více než na počátku, nezná v tomto, zaplaťpánbůh, hranice! Dokonce můj sen, aby se sblížily s Majlinkou, se díky její krásné povaze částečně splnil a plní...Majlinka chtě nechtě "musí" být vedle věčně veselého čertíka aktivní a veselá, nemůže prospat celý den, jak by si asi i přála, a přestože se z počátku tvářila, že jsme jí v Ellince domů přivezli obrovského narušitele a škodlivý hmyz😀, dnes se mají rády, vzájemně se hledají, pokud jedna opustí domov bez druhé...a po tom, co z počátku Majlinka opovrhovala byť letmým dotykem Ellinky, dnes jsou při spánku často jedno tělo.😊 Ellinka si prostě získala a získává svou povahou úplně všechny...
Ellinka, její dokonalé vlastnosti, krása i povaha, spolu s osobností Terezky Weilguny, o níž si snad mohu troufale dovolit napsat, že dnes nás pojí pěkné přátelství, byly spouštěčem a motivací k tomu, abychom nejprve nesměle začali pomýšlet na výstavy, o nichž jsem si myslela, že na ně nikdy nepojedeme, ale jejich atmosféra nás pak mile překvapila (ale kterých jsme se bohužel v roce 2020 a 2021, v covidové době, nemohli účastnit), pak už i na Ellinčino uchovnění a na založení vlastní CHS...a nyní už i na vlastní první odchov Ellinčiných štěňátek! 💕
Tolik bychom si přáli, aby dětičky Ellinky a překrásného, luxusního Jimíka, zdědily jejich úchvatnou krásu a povahu. Vědomí, že by noví páníčci mohli díky našim štěňátkům, která by byla kopií Ellinčiny neodolatelně krásné povahy, zažívat tolik štěstí a radosti, jako my zažíváme s ní, to je obrovská motivace a hnací motor pro odchov Ellinčiných miminek. Víme, že se musíme ale hodně, hodně učit, že vedle radosti a pozlátka je to i velká práce a sebevzdělávání. Život bývá komplikovaný, plný povinností a starostí, a tak možnost přinést do něj radost je spolu s vidinou šťastných páníčků i jejich rodin, opravdu krásná. "Přej a bude Ti přáno!" Nám bylo dopřáno zažít spostu štěstí s našimi plyšáčky, a tak možná se kousek štěstí podaří do světa, v podobě krásných štěňátek, vyslat i nám.
Děkuji Vám, pokud jste mé vyprávění dočetli až sem a děkujeme Vám za čas, který jste věnovali stránkám naší startující chovatelské stanice. Budeme šťastni, pokud byste v budoucnu měli zájem o naše štěňátko a na vlastní oči se tak přesvědčili o pravdivosti mých slov...😊
Bez jedinečnosti Ellinky by myšlenka na vlastní CHS vůbec nespatřila světlo světa. Bude-li nám štěstí přát, najdeme i my mezi dětičkami holčičku, dcerku Ellinky, která by rozšířila naši smečku a Ellinka i Majlinka by tak získaly další spřízněnou duši a my svou další bišoní lásku.😊
Protože bišonci jsou silně návykovou drogou a nikdy jich není dost natolik, abych jich nemohlo být ještě více! 💕